Vaničkování

Většinou mají kojenci koupání velmi rádi. Trávili svůj dosavadní život v děloze plné vody. Voda byla teplá a příjemná, kolem sebe měli velmi málo prostoru, slyšely tlukot matčina srdce a světlo nebylo ostré.

1. Při šetrném a citlivém (empatickém) zacházení většinou nemají kojenci problém s koupáním. Občas se stává, že se jim koupel nelíbí a vy nevíte proč. Dávají to najevo propínáním a pláčem. Pravděpodobně se sama sebe zeptáte, zda nemůže být miminko třeba hladové, nebo nevyspalé. Pokud nenajdete sama příčinu, poradím vám, proč by to asi mohlo být a také jak problém vyřešit.

2. Má nemilou zkušenost s jedním z prvních koupání. Nešetrné zacházení sestry v porodnici. Nebo si dokonce možná vody i loklo. Zde pomůže pouze správné a něžné zacházení a opětovné získání důvěry v osobu, která o něj pečuje.

3. Voda není dostatečně teplá. Teplota vody by se měla pohybovat okolo 37°C. S postupným stářím miminka se snižuje.

4. Světlo, do kterého se dívá, ho oslňuje. Nikomu není příjemné se dívat přímo do žárovky. Proto maminkám radím, aby osvětlení v koupelně nebylo ostré. Stačí umístit do rohu místnosti lampičku.

5. Chybí jim těsný prostor kolem sebe – cítí volnost, na kterou není doposud zvyklé. Tento problém se dá vyřešit velmi snadno, a to pomocí obyčejné látkové pleny, do které miminko zabalíte a společně s ní vložíte do vody.

6. Sání – miminko se často uklidní sáním. Mohl by zabrat dudlík? Nebo proč rovnou nevyzkoušet společnou koupel a miminko nakojit ve vodě? Ukážu vám, jak se společně s miminkem koupat, jak ho správně držet a unavit.

7. Nervozita rodiče, zda dělá vše správně. Miminko vaši nejistotu vycítí. Důležitá je pohoda a koupat ve správný čas. Nepospíchat, být dobře naladěn a chtít si společnou chvíli užít.

8. Nerespektování nálady dítěte. Vycítit ten správný čas je velmi těžké, chce to chvíli cviku. Určitě nekoupeme miminko, které je hladové, ospalé, nebo mu chybí kontakt s blízkou osobou. Měly by být uspokojeny všechny jeho potřeby. A které že to jsou? Podívejte se na SPOKOJENEC.

Na hodiny vaničkování se můžete přihlásit i se svou kamarádkou, či kamarádkami. Nejvíce se mi sešly 4 kamarádky. Po každém vaničkování to dopadlo 😴

Velmi často se stává, že si miminko lokne v poloze na bříšku, nebo při nácviku potopení. Nic se neděje. Zachovejte klid, miminko sbalte do klubíčka a v klidu jej houpejte. Vše si ukazujeme na první hodině. Miminko na sebe také přebírá vaše reakce. Zjednodušeně řečeno, pokud zpanikaříte, začnete křičet, miminko v rychlosti vyndáte z vody a začnete s ním třás, jednoduše bude více v šoku z toho, co jste s ním udělala, než z toho, že se napilo vody. Pokud zachováte chladnou hlavu a tzv. celou situaci zaženete do „autu“ miminko si toho často ani nevšimne. Zasmějte se, zpívejte a pokračujte dál, jako by se nic nestalo. Hrozně moc to funguje a je to pravda.

Cílem vaničkování není naučit miminko plavat ani urychlit jeho vývoj. Jde především o to, aby získalo příjemnou zkušenost s vodou, mohlo v ní přirozeně pohybovat celým tělem a postupně si zvykalo na různé polohy a podněty.

Rodiče se zároveň naučí miminko ve vodě jistě držet, vnímat jeho reakce a přizpůsobovat společný pohyb jeho věku a schopnostem. Vaničkování tak může být příjemným společným rituálem, který podporuje vzájemný kontakt, radost z pohybu a důvěru ve vodní prostředí.

Bojkot polohy na zádech nastává okolo 4-5 měsíce věku dítěte. Většinou tehdy, když se miminko naučí samo otáčet ze zad na bříško. Poloha na zádech už není tak zajímavá, strávilo v ní všechen čas do narození. V tuto chvíli chce být dítě i ve vodě nejvíce na bříšku a při polohách na zádech začne projevovat nespokojenost. Každé dítě je jiné a jinak dává najevo, když se mu něco nelíbí. Některé děti to prostě přežijí s menší snahou o rozptýlení (zpívání, nebo hračky) a jiné se na záda vůbec nedají položit a spustí řev. Pokud u vás nastane, vše si vysvětlíme a ukážeme fígle a hlavně si povíme, jak miminko ve vodě zabavit a přemluvit. Bojkot netrvá dlouho, většinou jde o jednu či dvě situace, kdy miminku ukážeme, že je na zádech stále sranda zase se mu tam líbí. Někdy to může ale trvat i déle. (3 týdny). Je pak lepší se na další hodinu domluvit, až když je bojkot pryč.

K vaničkování stačí umytá velká vana. Ručník či tetra plenu pro miminko a potřeby, které potřebujete po koupání. (Olejíček, krém, plenu, oblečení). Dobré je mít také připravený teploměr do vody. Pro vás je vhodné mít tričko s krátkým rukávem.

Délka pobytu ve vodě se liší s věkem a náladou miminka.

Šestitýdenní miminko vydrží ve vodě maximálně 15 min a začíná být již unavené. Tříměsíční kojenec vydrží déle, lekce se pohybuje okolo 20 – 25 minut. Do šesti měsíců miminko zvládne 30 minutový pobyt. Dítě není schopno se déle soustředit a je i vyčerpané. Nemá cenu miminko tzv. „přetáhnout“, bylo by to pak škoda. Hůře se uklidňují a mohlo by po vyndani z vody i plakat. 20 minut vaničkování pro malé miminko je to samé jako hodina cvičení pro vás. 

Ve většině případů ano, ale záleží na aktuálním stavu pokožky a doporučení pediatra nebo dermatologa. Lekci přizpůsobíme citlivosti dítěte – zvolíme příjemně vlažnou vodu, kratší pobyt ve vaně a vynecháme pěny, parfemované přípravky i další látky, které by mohly pokožku podráždit.

Po vaničkování dítě jemně osušte bez tření a ošetřete pokožku emolienciem, které běžně používáte nebo vám doporučil lékař.

Pokud je ekzém právě výrazně zanícený, mokvá, krvácí nebo vykazuje známky infekce, vaničkování raději odložíme a další postup nejprve proberete s ošetřujícím lékařem.

Atopický ekzém se může objevit už u kojenců. U mnoha dětí se jeho projevy postupem času zmírní, průběh je ale individuální a nelze předem slíbit, zda nebo kdy zcela vymizí.

Bylo by vhodné, aby nebylo unavené a hladové. Vím, že se toto vše s tak malým miminkem špatně plánuje a vše je nevyzpytatelné. Malá miminka reagují na hladinu cukru v krvi, jakmile je nízká, začnou plakat a dožadují se jídla. Spustí tak alarm, který je chrání před „smrtí“. Je to přirozený pud. 

Je potřeba mít doma vanu, která se napouští až k přepadu, vytvoří se malý „bazén. Děťátko plave bez plínky nebo plaveček. Při samotném „plavání“ se zaměřujeme na posilování břišních (pomáhá při kojeneckém nadýmání) a zádových svalů, učíme děti splývat na hladině s oporou a učíme děti pracovat s dechem tzv. „abecedou potápění“ (Pokud si to maminka výslovně nepřeje, není to nutné). Délka pobytu ve vodě a veškerá činnost se řídí podle nálady děťátka. Lekci je možné zakončit jemným otužováním. Po plavání je vhodné prokrvenou pokožku miminka promazat a to lze využít k jemné masáži, tu si můžeme také v jednoduché formě ukázat. Vždy respektujeme psychomotorický vývoj dítěte a veškeré pohybové aktivity ve vodě i na suchu z něj vycházejí.

Během osobní lekce vás naučím vhodné polohy a pohyby, se kterými pak můžete samostatně pokračovat až do případné další návštěvy.

Jednotlivé postupy si můžete kdykoliv připomenout také v mém online videokurzu vaničkování, kde jsou názorně ukázané krok za krokem a postupně navazují podle věku a schopností miminka.

Pro získání jistoty a vytvoření příjemného společného rituálu je ideální vaničkovat pravidelně, například dvakrát až třikrát týdně. Pokud si vodu užíváte oba a pokožka miminka ji dobře snáší, můžete samozřejmě vaničkovat i častěji. Důležitější než přesný počet lekcí je pohoda, pravidelnost a respektování aktuálních potřeb dítěte.

Vodu je dobré postupně snižovat. Ale také záleží, zda chcete od 6 měsíců chodit do bazénu. V bazénech se teplota vody pohybuje různě. Někde mají 32 stupňů a někde jen 29 stupňů. Pro novorozence a miminka do 6 měsíců doporučuji ponechat teplotu 37. Za předpokladu, že chcete navštěvovat od půl roka lekce v bazénu, bylo by dobré za 3 měsíce klesnout z 37 na alespoň 33-34. Dětem se také v chladnější vodě lépe cvičí. Nicméně zase záleží na daném miminku. Línějším dětem s chabým svalovým tonusem se dává voda chladnější, aby více svaly zatínaly a tím lépe cvičily. Dětem s velkým svalovým tonusem (spastikům) doporučuji vodu ponechat teplejší, aby se dokázali uvolnit. Také pokud se miminko prohýbá do luku, je lepší nechat teplejší.

Všeobecně nezáleží na čase, ale na tom, jak se k tomu postavíte vy. Ale také platí, že večer bývají děti již unavené, ve vodě nevydrží tak dlouho a necvičí tak hezky. Vaničkování je může také tak rozproudit, že mohou mít pak problém zabrat. Většinou ale rodiče vaničkování spojuji s večerní hygienou. Kdy se zavaničkuje a poté se miminko omyje.

Jsem certifikovaný instruktor kojeneckého a dětského plavání a manipulace s dětmi. Mám také kurz první pomoci, certifikát zdravotníka a plavčíka.

Vaničkování se věnuji od roku 2011, pořádám kurzy, píši knížky a přednáším. Jen za poslední rok jsem navštívila více jak 100 různých rodin u nich doma. S většinou jsme se stýkali častěji v rámci vaničkování či handlingu a nošení dětí. Všem děkuji za krásné reference. Neustále se dále vzdělávám, a protože mě má práce baví, tak je i mým koníčkem. Vnímám všechny novinky a snažím se jimi inspirovat.

Psychický – vytvoření si kladného vztahu k vodě. Radost z aktivity s rodičem. Prohloubení sociálního kontaktu a důvěry v rodiče. Rodiče zároveň tato aktivita motivuje věnovat se dítěti více, než vyžaduje základní péče.

Fyzický – pobyt ve vodě umožňuje rychlejší pohybový vývoj, podpoření psychomotorického vývoje. Dítě procvičuje jemnou a hrubou motoriku. Zlepšení střevní peristaltiky. Posilování celého tělíčka, zvláště svalů páteřního korzetu, plotýnek, svalů břicha a vnitřních stehenních svalů. Pohyb ve vodě také napomáhá odstranění různých klinických nedostatků a vadného držení těla. Zesiluje se srdeční sval a tím dochází ke zvětšení srdečních komor. To zajišťuje dostatečnou a správnou výměnu kyslíku i v okrajových částech plic. Příznivým následkem je zvýšení vitální kapacity plic, pružnosti a rozpínavosti hrudního koše kojence. Dýchání je kvalitnější.

Prevence před utonutím – dítě které prošlo kurzem plavání kojenců a batolat se umí zorientovat ve vodě. Má otevřené oči, umí zadržet dech, umí se nějakým způsobem, pro něj zcela přirozeným dostat ke břehu. Když upadne do vody je schopné zareagovat aniž by vznikla stresová situace. V jakém rozsahu dítě vše zvládá záleží na jeho schopnostech a hlavně trpělivosti rodičů. V žádném případě to však neznamená, že děti, které prošly kurzem plavání kojenců a batolat není potřeba hlídat.

Otužování – je to prevence před onemocněním. Díky otužování se děťátko přizpůsobuje vnějším, někdy i extrémním podmínkám. Při podráždění pokožky chladnější vodou dojde k zúžení cév, sníží se tepelný výdej a tím je organismus nucen zvýšit aktivitu k produkci tepla. Následuje zvýšení oběhu krve v celém cévním systému a zároveň se zlepší prokrvení kůže, což příznivě působí na látkovou výměnu. Děti, které navštěvují plavání by mělo být více otužilé a tím pádem by mělo být méně náchylné k běžným nemocem, než děti, které neplavou.

Adaptabilita – vše je nové a neznámé, hodně vody, více hluku, jiné hlasy. To jsou podněty, které děťátko musí vstřebat a to mnohdy najednou. Proto je dobré také dětí na přechod do bazénu připravit.

Ano. Kurzy vaničkování, Handlingu či nošení děti na těle (šátek / nosítko), laktačního poradenství, nebo kontroly PMV mohou probíhat formou individuální konzultace u vás doma v Praze či blízkém okolí.

Přirozeně ano. Partner na kurzu není jen jako doprovod. Získá praktické informace, díky kterým se bude cítit jistěji při péči o miminko a bude lépe vědět, jak vás podpořit během porodu i v prvních týdnech doma. I online kurzy můžete absolvovat společně a kdykoliv se k nim vracet. 

Všeobecně je dobré s koupáním ve velké vaně začít hned po zahojení pupíčku. Pokud byste potřebovali pomoci se základním úchopy, a jak správně ve vodě miminko držet a umýt, tak se můžeme domluvit ještě v době šestinedělí. Jako samotný trénink vaničkování pak nejraději zahajuji od 9 týdne věku, kdy je již miminko starší, více kouká, je schopné se více zapojit, vydrží delší dobu a také zvládne více cviků.

Vaničkovat mohou všechny děti. Bez rozdílu.

Samozřejmě. Je to moc příjemné a je to krásný zážitek. Pokud si troufnete sama, můžete jít hned. Pokud ne, můžeme se domluvit a já vám ukáži různé finty, jak se do vody s miminkem dostat (tedy v jaké pozici jej mít) a také jak se dostat zase bezpečně ven. Také vám ukáži cviky, které s miminkem ve vodě můžete dělat, jak si jej na sebe položit.

Nemusíte. Volba je na vás, ale byla by škoda, kdyby jste to alespoň nevyzkoušeli. Je krásné pozorovat, jak už tak malémiminko dokáže reagovat. Rodiče bývají fascinovaní, že jejich takřka 4 měsíční miminko umí na signál zatajit dech a potopit se pod vodu. Sami děti pak mají radost, že se jim to podařilo. Doporučuji si přečíst tento článek, kde je vysvětleno, k čemu je potápění dobré. Může totiž i zachránit život.

Nevadí. V maminčině bříšku je také mělo ve vodě. Tím, že má miminko vyvinut sací reflex, se voda pohybem sanice a kůstek ve středním uchu dostane přirozeně ven. Ouška je vhodné po koupeli vytřít vatovým tamponkem nebo čtverečkem. Záněty středouší nejsou spojené s potápěním do vody.

Zánět středního ucha tvoří bakterie, která je v oušku. Neznamená tedy, že děti, které se potápějí, trpí více na záněty. Stejně tak může mít zánět středního ouška miminko, které nebylo nikdy pod vodou, ale nafoukalo mu do ouška, nebo to má prostě dědičné a zánět získalo ze „zadní“ rýmy.

Poloha na zádech je velmi důležitá z mnoha důvodů. Pokud dospělý člověk neumí plavat, nezačne se hned učit „prsa“, ale musí se naučit položit na hladinu a splývat. Naučí se tak dýchat, vyrovnat se, uklidní se a pochopí vztah mezi sebou a vodou. V poloze na zádech miminko cvičí velmi důležité svaly. Přímé a šikmé břišní svaly, šíjové svaly,  stehenní svaly a mnoho dalších, které jsou potřebné pro správný vývoj dítěte. Pakliže mi miminko zvládne základní cviky na zádech, teprve poté přecházím na polohu na bříšku.

Vaničkování má mnoho výhod, pro ilustraci uvádím alespoň některá z nich. Ta ostatní sama poznáte na svém dítěti a jeho vývoji.

• otužování

• pozitivně ovlivňuje srdečně – cévní systém

• zlepšuje střevní peristaltiku

• prohlubuje spánek

• podporuje chuť k jídlu

• adaptace na vodní prostředí a snadný a úspěšný přestup na bazén

• vliv na kladný a komplexní psychomotorický vývoj

• komplexní posílení svalového aparátu

• zvyšování kapacity plic

• vytváření pevné citové vazby mezi rodičem a dítětem při společné činnosti

Velkou roli zde hraje vlastní známé prostředí, ve kterém dítě lépe spolupracuje. Děti ve svém domácím prostředí získávají první zkušenosti s vodou a s tím, jak je s nimi ve vodě manipulováno. Také rodiče se naučí držení miminka a získají jistotu v manipulaci, která se jim bude hodit na bazéně, kde se potom budou moci plně soustředit na cvičení a hrátky. Teplota vody se řídí potřebou Vašeho děťátka a vana se napouští běžnou vodou bez chemické úpravy. Nesporná výhoda v domácím plavání je, že si můžete instruktorku pozvat, kdy to Vám a Vašemu děťátku nejlépe vyhovuje.

Vaničkování nemá za cíl naučit miminko plavat. Cílem je posílit a aktivovat svalové partie, které jsou potřebné k dalšímu správném vývoji. Učím základní plavecké kojenecké dovednosti, zejména formou hry. Pokud je dítě ve vodě spokojené, uvolněné, dokáže splývat, nevadí mu voda v obličeji, dokáže se orientovat pod vodou, nezmatkuje, umí se při hře potopit, jsem s cílem svých kurzů plně spokojena. Teprve po této adaptaci se můžu přistoupit k nácviku plavecké lokomoce (4-5 let).

Po koupání je třeba miminko pořádně vysušit včetně oušek a nechat jej alespoň 30 min adaptovat se na teplotu vzduchu a tzv. vychladnout. Poté můžete jít ven. Adaptaci po vodním prostředí nepodceňujte hlavně pak v bazénech.