Úvod > Poradna > Jste hrdinky / porod bez tatínků

Jste hrdinky / porod bez tatínků

Někdy jsou v životě zdi, které si myslíme, že nepřekonáme, navíc s těhotenským bříškem. Zastavte se, podívejte se, jak je ta zeď vysoká, kolik síly, napětí, stresu, smutku a zklamání, že se na druhou stranu budete muset dostat sama, byste zažívala? Stop! Přijměte jako fakt / osud, že tuto zeď nyní budete muset překročit sama. Občas stačí úhel pohledu, naše rozpoložení a věci se nezdají být tak náročné.

Jste silnější, než si myslíte

Ano, je to nefér, ale nebuďme ublížené a plné hořkosti, netvořme si další a další bolest. Je potřeba se vnitřně vyrovnat a neživit myšlenku = strach, který ve vás bude růst a ovlivňovat i miminko. Vy jste daleko silnější – vaše vědomí a podvědomí. A to zvládne cokoliv. Oslabuje nás jen naše mysl. Myšlení, porovnávání, vyhodnocování a uvažování. Probuďte v sobě podprahové city a pudy, protože ty jsou v nás pořád a dokáží překonat cokoliv. Oprostěte se od myšlení a jednejte spontánně. Jakmile v sobě tuto sílu objevíte, důvěru v sebe sama, zvládnete v životě cokoliv. Co je myšlení? To je, když před zdí stojíte a uvažujete, jakou nohu kam dát, jak postupovat, kolik síly do toho dát, kdy vyrazit, rozvažujete, vykročíte, přemýšlíte, kam se posunout dál, oslabujete se, ztrácíte čas – sílu. Vzdáváte to. Co je to pud – podvědomí? To je, když stojíte před zdí a otočíte se a vidíte tam Tyranosaura Rexe. Nepřemýšlíte jak, ale do pár vteřin jste po té zdi nahoře. Vyvinete maximální sílu pro záchranu sebe i svého miminka. A já bych chtěla, abyste každá nyní brala myšlení jako tyranosaura, ohrožení vašeho života. Nepřemýšlejte, nevyhodnocujte, nekalkulujte, co budete dělat, až to přijde. Až to přijde, tak se tomu postavíte. Se vší ženskostí a silou, protože vy to zvládnete. Nedovolte si v tu chvíli zoufat, spoléhat na někoho jiného. Věřte sobě a svým citům a vědomí, protože oni vědí, co dělat.

Až to přijde

  • Naslouchejte si, buďte maximálně vnímavá ke svému tělu.
  • Odjeďte do porodnice až v ten pravý čas. Nejezděte s první kontrakcí. Velkou část porodu můžete prožít doma a odjet do porodnice až při pravidelných kontrakcích, které máte po 4-5 minutách.
  • Do ruky manželovo tričko na spaní – to bude vaše čichová podpora, která umí dělat zázraky.
  • Do druhé ruky Raffaello, až dojde cukr.
  • V porodnici se co nejvíce hýbejte, pohupujte v bocích. Pamatujte si, že pro postupující porod, kdy se budete dobře otevírat, je nesmírně důležitá gravitace. Tedy jen neležet.
  • Každou kontrakci vnímejte jako že je vám miminko o kousek blíž. Stůjte, choďte, seďte, buďte v podřepu – v tuto chvíli daleko lépe miminko naléhá na děložní čípek a dokáže i pomocí gravitace lépe otevírat porodní cesty.
  • Zahoďte strach. Stres vás drží v tenzi, ve větším svalovém napětí a daleko hůře se budete otevírat. Při každé kontrakci si v hlavě promítněte, co se ve vás právě děje. Představte si hlavičku, která naléhá na čípek a snaží se ho otevírat. V tuto chvíli se snažte co nejvíce uvolnit v oblasti pánve a pomoci tak miminku vás otevřít. Nebuďte stažená a ve stresu. Prožijte kontrakci v klidu a uvolnění. Nejenom že tak zkrátíte celý čas porodu, ale také nemusí být třeba jej urychlovat.
  • Váš mozek si v průběhu porodu vytváří vlastní hormon oxytocin, který řídí stahy dělohy. A nutno říci, že přirozený porod bolí asi jako velmi silná menstruace s křečemi na průjem dohromady. A to se dá, holky, vydržet. Pokud je podán pro urychlení porodu oxytocin externě, bolí to daleko více – bolest nastoupí velmi rychle v daleko větší intenzitě a často se pak musí volit tišící prostředky, protože takové bolesti se nedají dlouhodobě zvládat.
  • Dýchejte, jak budete potřebovat a až přijde čas na tlačení, tlačte, jak budete cítit, že je potřeba. Vy sama víte a cítíte, že hlavička už chce ven a poznáte, kdy máte zatlačit. Na vše se ptejte, snažte se s PA a lékaři komunikovat. Nenechat si dát něco jen tak. Ptejte se na alternativy. Jestli by třeba k lepšímu otevírání místo injekce nepomohlo více chodit a nebýt kontinuálně napojená na monitor v leže na boku…

Respektovat a být respektován

Přála bych si, aby v tuto dobu byl personál a PA s lékaři maximálně empatičtí a podporující. Aby byli více respektující k přáním rodičky, vyhověli s polohou, ve které chtějí na svět přivést miminko. Aby k nim nebylo přistupováno jako k pacientům, ale jako ke zdravému partnerovi, který do porodnice přichází přivést na svět miminko. Přeji si, aby oba partneři, lékař i rodička, k sobě přistupovali s respektem – respektovat a být respektován.

Až to přijde, přeji vám ať je vaše mysl klidná, vyrovnaná a v pozadí před city a podvědomím. Vaše tělo bude silné, připravené a v harmonii. Věřte, že po tom všem budete daleko obohacenější a silnější, než kdy dřív. Jakmile prožijete porod jako setkání se s vaším miminkem, dokončí se cesta – vaše propojení. Propojení a seznámení s tatínkem přichází až poté.

Na závěr cituji z IG profilu tantraela pár povzbuzujících slov:

“Děti, které přicházejí na svět v této době, jsou děti z hvězd. Jsou to děti, které přinášejí hluboká poselství o tom, že život má svoji vlastní cestu a svůj vlastní řád a už v tuto chvíli bourají vaše představy o tom, že vy víte lépe než život sám, co se má dít a co má se stát. Tyto děti vás učí vše tak, jak je, přijímat. Jsou bořeny staré mýty, staré vzorce a představy. Vaše děti přicházejí a chtějí být s vámi, matkami, v hlubokém propojení.” 💫

Posílám vám objetí

Vanda S.

Připravte se na porod, šestinedělí, kojení a péči o miminko v pohodlí a bezpečí domova. Podívejte se na online předporodní videokurz s knihou.

3 thoughts on “Jste hrdinky / porod bez tatínků

  1. Je to velmi povzbudivě napsané, nicméně se hovoří pouze o vlastním (přirozeném) porodu, nehovoří se zde o císařské řezu a navíc ani o tom, že zákaz otce u porodu vnímají nemocnice jako zákaz jeho návštěv v porodnici po narození dítěte. To znamená, že matka musí zvládnout celou vodu hospilatizace sama, bez ohledu na to, že má doma třeba další dítě. A otec vůbec nebude doby propuštění v kontaktu s vlastním dítětem.

    1. DĚKUJI VANDO! Více jak rok po porodu se mi náhodou rozklikla tato stránka, kterou jsem si pár dnů před porodem uložila do oblíbených. Znovu jsem vaše slova četla jedním dechem a opět ucítila ty uvolňující pocity, jako tenkrát. Vaše slova mě provázela celým porodem. Když manžela nechali za branou porodnice, bylo mi smutno, ale věděla jsem, že to zvládnu-musím, a to zejména DÍKY VÁM!!! <3

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.

Top