Úvod > Poradna > Spánek – Upletla jste si na sebe bič? Uspáváte na rukou?

Spánek – Upletla jste si na sebe bič? Uspáváte na rukou?

Jak efektivně uspat své miminko v 6 krocích. A jak přejít z uspávání v náručí do postele v dalších 4 krocích.

Nepleťte si režim s rituálem!

Jak a proč uspávat děti! Je uspávání na rukou chyba? Nebojte se! Není a dá se to jednoduše odnaučit a povíme si, proč je důležité své dítě uspávat. Výhody to má i pro vás! Nečekejte ale metodu vyplakání, která dokáže miminko pěkně vystresovat a má neblahý vliv na jeho prospívání. V první řadě je potřeba si vysvětlit, proč nošení funguje na uspávání nejvíce a co dělat, když už dítě neunesete a chcete naučit dítě usínat v leže v posteli.

Asi si říkáte, že když své dítě budete uspávat, je jedno jak, ať už nošením, kojením, houpáním, tak ho jistě rozmazlíte a už nikdy neusne samo a vy nikdy nic neuděláte a budete otrokem svého dítěte. Asi se usmíváte, pokud to čtete, protože vám to něco připomíná, že? Že to byla dobře míněná rada tchyně či sousedky, které dítě spí od porodnice samo v postýlce ve svém pokoji? A co nejvíc, jen ho položí a jde k němu až ráno. To dokáže naštvat. 🙂 Nebojte, jste na tom líp!

Nepodlehněte metodě vyplakání

Ano, existují děti, které když položíte, usnou samy. Není jich ale tolik. A co ten zbytek, proč všechny děti okolo vás tedy usínají skoro samy a vy jediná musíte nosit, nosit a nosit? Pravděpodobně své děti nechali vyplakat. Tedy usnout vyčerpáním s pocitem bezmoci a totálního strachu a nejistoty co se to děje.

Pokud se dítě cítí opuštěné, produkuje se v jeho těle stresový hormon kortizol, který neblaze ovlivňuje psychiku dítěte a má za vinu řadu problémů. Např. mění střevní mikroflóru, způsobuje špatné trávení (bolesti bříška), vznik alergií, dyslexii, obezitu, rozvoj ADHD, depresí a autoimunitních onemocnění.

„Právě jsme na dovolené s dětmi, večer si spolu lehneme, chvíli si povídáme a odcházím za pár minut – když už spí. V noci mě tu budí pláč, budím se zmatená. V druhé chvíli zjistím, že to není mé dítě, ale dítě v domě vedle. Pláče tak dlouze a několikrát za noc. To samé se děje večer při usínání. A víte co? Je mu asi rok a rodiče ho tam nechávají samotné a odchází a ono pláče, dokud se nevyčerpá. A já tu ležím a mám chuť přeskočit plot a vyšplhat se k němu, protože to srdcervoucí volání do tmi, „mamá“, mi tedy srdce rve.“

Jedna ze základních potřeb dítěte

Všichni víme, že miminko se má nakrmit a přebalit. Ale aby bylo spokojené a my mu umožnili ještě lepší adaptaci na náš svět, mělo by také dostávat to, co mělo když bylo u vás v bříšku. Vždyť zná jenom to. A po narození mu to hrozně moc chybí. Je to blízký kontakt, teplo vašeho těla a houpavé pohyby. Dítě, které se narodí, je zvyklé na pohyb a najednou po něm někdo chce, aby usnulo pro něj zcela nepřirozeně rovně a ještě na místě bez pohybu. Podle pokusů, které s prováděly v roce 1970 a jsou součástí běžných učebnic psychologie je vestibulární stimulace, zjednodušeně pohyb, pro malého novorozence velmi potřebný ke správnému vývoji. Dítě nás zkrátka k usnutí potřebuje, není to projev rozmazlenosti, ale přirozenosti.

Vaší přítomností při uspávání se dítě uklidní a učí se usínat a má pocit bezpečí. Do budoucna se tedy vyklidní natolik, že z uspávání nebude drama, ale příjemná a uklidňující záležitost pro vás oba. Věřte mi.

Pokusy spočívaly v tom, že byly dvě skupiny opiček. Jedny dostaly atrapu matky, která byla pevně přidělána a neměla možnost pohybu. Druhá skupina měla matku, která se dovedla hýbat. Ty, které neměly možnost pohybu se svou matkou, trpěly různými úlevovými pohyby a začaly provádět pohyby hlavou či nohou a byly neklidné. Stejně tak to mají děti v kojeneckých ústavech či dětských domovech. Nikdo je nenosí, nemazlí a tak jim nezbývá, než aby si tyto pohyby vytvořily samy. Tyto pohyby poté přetrvávají do dospělosti a mají dopad na psychiku člověka.

Na vytváření psychických a následně i fyzických vzorců má přístup pečující osoby obrovský vliv. Neznamená to tedy, že pokud své dítě nebudete nosit a uspávat pohybem, tak si vytvoří tyto úlevové pohyby. Stačí abyste u něj byli a věnovali se mu. Hladili, zpívali a mazlili. Hlavní je tedy kontakt a pocit, že jste s ním.

Již jsme si vysvětlili, proč děti pohyb přirozeně potřebují, a že je to naprosto NORMÁLNÍ.

Dítě potřebuje režim asi tak jako již hořící oheň sirku!

Nikdo není stejný a vaše dítě není produkt z katalogu. Nebude fungovat podle návodu. Násilné nastavování režimu je starý zkostnatělý přístup, který tvoří jedině nepochopení a nedorozumění mezi maminkou a miminkem. V péči o malé miminko pak člověk přistupuje jako k nějakému rutinnímu, jasně předepsanému manuálu, ale nutno podotknout, že to pak vůbec nefunguje. Nechci tím říct, že režim neexistuje. Většinou si jej děti vytvoří samy, a to je klíč k úspěchu a cesta ke spokojenému miminku – musíte ho poznat, tedy s ním být. Sledujte jeho signály a reagujte na ně. Nereagujte na to, že v knize píší, že má být miminko v 18:00 v posteli. Je to přeci nesmysl.

Uspáváním učíte své dítě umět se uklidnit a naučit se pracovat sami se sebou

Znám to od svého prvního syna, který se neuměl uklidnit, a i když byl nadoraz unavený, byl schopný „jet“ dál. A bylo to ještě horší. Asi víte, že přetažené dítě je pekelný oříšek. Jakmile jsem začala syna uspávat nošením a ne jen pokládáním, které stejně vedlo jen k pláči, byl klidnější a po nějakém čase se naučil zklidnit sám už jen mou přítomností vedle něj. Dcera byla jiná, stačil ji od narození dotek a pevné přitisknutí. Usínala mi na hrudníku.

Jak efektivně a rychle uspat miminko?

Vychytat ten správný čas je víc než polovina úspěchu

  • Pokud se vám miminko nedaří uspat, tak to se mu asi moc spát nechce, nebo je přetažené. Nelpěte na tom, že už má dávno spát. Dítě není stroj. Jak by bylo vám, kdybych vás nutila usnout a vy ještě nebyli unavení. Pořád bych vás hladila, zpívala vám a pokládala vás. Asi byste mi dali brzo tečku a naštvaně odešli. No, jenže dítě nemůže odejít. A proto je dobré vychytat správný čas, kdy ještě dítě není přetažené, ale už je správně načaté jít spát. Po společně strávených prvních týdnech a měsících na svém miminku již vypozorujete, kdy nastal ten správný čas, a postupně se z uspávání vytvoří určitý režim, stereotyp a máte vyhráno. Snáze se vám pak bude uspávat. Tak nebrzděte tam, kde je ještě dostatek benzínu. Vyzkoušejte to znovu třeba za půl hodiny. 
  • Nošením, buď v šátku, nosítku nebo v náruči.
  • Zvolte zatemněné prostředí s minimem podnětů, které by vybízely dítě k činnosti.
  • Hlazení – nebo masáž, která pomáhá k uklidnění a spánku. Masáž podporuje rozvinutí pravidelného spánkového režimu a je vědecky doloženo, že masírované děti méně pláčou a déle spí.
  • Rituál – nepleťte si rituál s režimem. Doporučuji vám si zvolit vlastní věci, které vyhovují vám a miminku. Může to být již zmiňovaná masáž, kterou zařadíte po večerní koupeli. Nebo zpívání apod. Také funguje hladit hlavičku, čelíčko až ke kořenu nosu přes očíčka. Jako byste je miminku přirozeně zavíraly.
  • Za žádnou cenu nebuďte nervní a ve stresu! Miminko to pozná a neusne, ve sto procentech případů se uspání nepovede. Elektromagnetické pole srdce dosahuje až do vzdálenosti 3 metrů. Pokud je matčina energie k miminku v plné síle a není ničím oslabena, vyčerpána či zablokována, miminko může klidně spát položené vedle vašeho pracovního stolu a spokojeně oddychovat. Pokud se s energií něco děje, dítě neusne, budí se a navíc vyžaduje co největší blízkost, aby naplnilo jistotu, že tu maminka je a že existuje, když je odložené do postýlky.

Teď už víme, že uspávání dítěte není hřích, ale co když už ho neunesete? Jak se dostat do postele?

Návod, jak se dostat do postele ve 4 krocích

  • Dejme tomu, že vám funguje uspávání při nošení v náručí či šátku. Doporučuji po dobu 14 dní jen nosit v náručí a chodit u toho. A popřípadě ještě pohupovat boky. Zahrajte si na takovou indiánskou babičku.
  • Za 14 dní doporučuji přestat chodit a jen stát na místě a sem tam houpnout boky. V tuto chvíli můžete vyzkoušet zpívání, hlazení po ručičce, plenka přes část obličejíčku, vaše tričko, prso, pokud kojíte, kojte – to funguje nejvíc. Opět tak setrvejte alespoň 10 dní.
  • Po 10 dnech si sedněte na postel a stále mějte miminko v náručí, hlaďte, zpívejte, dělejte to, co doposud, ale už seďte. Maximálně se trupem čas od času pohněte doprava a doleva.
  • Za další dva týdny si s miminkem lehněte a mějte jej přitisklé k sobě, ale položené vedle sebe. Opět dělejte věci, které vám fungují.

Přechody z jednotlivých bodů k druhým můžete urychlit, ale spíše doporučuji dodržet takové počty dní, aby si dítě zvykalo opravdu postupně, protože jedině tak to bude fungovat.

Pamatujte si, nepospíchejte, netlačte na to. Nebuďte ve stresu, nepovede se to. Facebook, žehlení a mytí nádobí opravdu počká. Snažte si tento čas s vaším miminkem užít, sama se uklidnit a relaxovat. Pak se to totiž povede. Sama si u uspávání odpočinete. A teď už asi chápete, proč jste na tom líp než ti, co nechají své dítě vyplakat. Vy dva jste parťáci, kteří se znají a mají v sebe důvěru.

Nejste otrokem. Učíte odpočívat své dítě i sama sebe.

Pomůcky pro usínání? Proč ne, ale vy jste lepší!

Když si dítě zvykne, že jeho potřeby uspokojují věci, stroje či materiál a ne jeho nejbližší osoby, tak nejenom, že je to smutné, ale je to také zcela špatně ve vývoji člověka. Miminko se uzavírá se do sebe. V mozku se ukládá informace, že jeho potřeby nebyly vyslyšeny a nahradil je materiál. O pomůckách jsem psala článek Zapni On ať nejsi otrok.

Dětský mozek si zapíše vzorec chování: „Problémy či potřeby řeší věci, ne lidé či činy“.

Pozor na zavinovačku, která také není vhodnou pomůckou. Kvůli vývoji kyčlí, přehřátí a špatnému řízení laktace.

Když naučíte dítě uklidnit se tím, že jej sama uklidníte a uspíte, bude to pak umět samo. Bude umět usínat velmi rychle a bude vám to spolu klapat. Kdekoliv. Při jakékoliv změně prostředí, protože dítě má stále vás a nefixuje se na nějaké předměty či prostory. Nezapomínejte, že dítě není produkt z katalogu a že ne všem funguje režim o kterém píší chytré knihy. Nebuďte ve stresu a netlačte na to. Pokud se nedaří usnout, zabalte to a klidně se na půl hodiny vraťte do obýváku a celé to vyzkoušíte za chvíli.

Spánek se bude postupem měsíců a let měnit a fígle, které si vytvoříte, také. Třeba od nošení a kojení k hlazení a zpívání až ke čtení pohádek.

Jednou, až budou děti velké, na to budete s láskou vzpomínat. Uspávejte své děti a nenechávejte je plakat a volat vás o pomoc. Jde to udělat tak, aby z uspávání profitovaly obě strany. Otrokem se nikdy nestanete!

Vanda S.

Handling a nošení dětí kniha a videokurz

Nabízím vám ucelený přístup, jak zacházet s miminkem v souladu s jeho potřebami, založený na poznatcích z kinestetiky, vědy zabývající se pohybovými dovednostmi, a z fyzioterapie a založený také na antropologickém bádání v péči o dítě. Poznatky kořením svými zkušenostmi maminky a lektorky. K daným tématům jsou i praktická videa, která si můžete v zabezpečené sekci na internetu se svými přístupovými hesly pouštět.

Podívejte se zde

Nechte si zasílat upozornění na nové články.

5 thoughts on “Spánek – Upletla jste si na sebe bič? Uspáváte na rukou?

  1. Zdravim a moc dekuji za tento krasny clanek! Na takovy jsem cekala rok:-D muj, ted uz rocni syn, vzdy usinal jen u kojeni, pote pouze v naruci nebo v nositku a po par mesicich vzal na milost kocarek, kdyz mohl jezdit na brisku a zjistil, ze to vlastne neni takova hruza. Porad jsem z od babicek a teticek slysela, jak bude na mne zavisly a podobne. Byla jsem z toho nestastna a nebyla si jista sama sebou… Po nezdarilych a zoufalych pokusech neco menit jsem nakonec nic nemenila a nyni na noc usina v leze ve sve postylce. Po svych ritualech a davce mlicka si povidame, mazlime, zpivame a po chvilce usina… Stale sice vyzaduje k nocnimu usnuti pouze me, mamu, ale verim, ze jednoho dne se necha uspat i u taty a nakonec usne i sam Denni uspani se zatim dari pouze v kocarku, ale jednou si urcite zvykne i na postylku. Uz se tim nestresuji a uzivam si to, za deset let na tyto chvile budu vzpominat.

    1. Naše dcerka má 22 měsíců a také zatím musím uspávat jen já. Je pravda, že někdy je toho už na mě moc,co se týče uspávání, protože čekáme druhátko a když jsme spolu a tulíme se tak se pořád točí,lozí a sem tam mě kopne do bříška ( snažím si jej chránit,ale někdy se stane ) ,ale potom jak usne přitulená ke mě tak je to opravdu překrásný pocit 🙂 A jak jste psala – jednou na to budeme s láskou vzpomínat 🙂

  2. Dobry den Vando, a nejen Vám
    máte krásné články a opravdu nás maminky inspiruji,treba jako tento. Mám pul roční holčičku a přemýšlím jak ji večer uspat bez kojeni,protože do ted mi usínala u uprsu. Jenže zachvilku by měli začít rust zoubky tudíš bych chtěla aby se malá naučila že po vyčištení zoubku se uš nebaští.

  3. Tento článek přišel v pravý čas! Znovu po nátlaku okolí již dva dny zkouším 10 měsíčního syna uspávat bez nošení a je to katastrofa pro nás oba. Kašlu na to a opět si uspávání začnu užívat!

  4. Dobrý den, děkuji za článek. U starší dcery jsem taky vyzkoušela nechat vyplakat. Ale jen.jednou. Radši jsme se s manželem střídali než abychom ji nechali usnout vyčerpáním. A teď stačí přečíst pohádku, chvíli si povídat a usne do minutky. U mladší už nic nezkoušíme. Usíná se mnou, někdy u manžela v náručí. A díky tomuhle článku věřím,že děláme dobře. I když je to teď náročnější. Jak píší některé maminky výše, taky slyším od okolí,že si je akorát rozmazlím tím nošením. Takže díky. Teď už to bude bez výčitek. Ať se vám daří

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Top