Úvod > Poradna > Ty placento jedna! Nemůžeš to říct dopředu?

Ty placento jedna! Nemůžeš to říct dopředu?

YEAH! PLACENTA NAD ZLATO!

Kojící polštář – housenku jsem si koupila pár dní po tom, co mi doktor předal těhotenskou průkazku. Jako bych teď měla štempl na to, že jsem fakt těhotná. A můžu se začít připravovat. Výbava ne? Takže ještě tohle tohle tohle tohle a tohle a budu ready. A ta představa, jak budu vozit kočárek a v něm roztomiloučký bejby, trala la la la. Bum – realita. Zabolela. Mentální výbavu jsem odflákla asi, nebo co? Jenže, co si budeme povídat, ono se na to zase moc připravit nedá. A tak…

Každá žena čeká miminko, takové, které si vysnila a těšila se na něj. Když byla malá často si od podstaty svého pohlaví hrála s panenkami a starala se o ně. Je to v nás ženách pevně zakořeněné. A najednou je miminko zde a přineslo i milion otázek k tomu jaké ve skutečnosti je. Je malé, velké, narodilo se dřív, nechce pít z prsu, pláče, nechce se ode mě nosit, neroste jak by mělo… V každé případě je to jiné, než očekávala. Je to cosi neznámého. A toto všechno je novorozenec. Je to něco zvláštního, něco čeho se bojíme, odmítáme přijmout tak, jak je a zraňuje nás to. Náš pocit z krásného kulatého břicha se zde tvrdě srazil s realitou, skutečným tvorem z masa a kostí, který neustále pláče. Většina matek říká, že je nikdo nevaroval jaké to doopravdy je pečovat o miminko a že se to všechno musely naučit až když jej drželi v náručí. A je to pravda. Na mateřství se nedá připravit, prožít jej dopředu, je to cesta, kterou projde každá z nás, když porodí.

Láska nenaskočí hned – jak by se čekalo

Pokud se po porodu cítíte zvláštně a koukáte na své miminko a nemůžete uvěřit co se to vlastně stalo, co to je za člověka, cítíte strach, obavu, radost, lítost, nebo vám to vůbec celé nedochází a cítíte se prostě úplně divně – je to ok. Kdyby mi tohle někdo někdy řekl, bude mi líp. Ono jsem totiž čekala to, co jsem si vysnila – jak spokojeně budu s housenkou kojit moje malé roztomilé miminko a ono bylo všechno jinak. A ten výbuch co ve mně nastal. Sama sobě jsem si připadala jako cizinec a mé dítě (ano mé dítě) mi přišlo ještě cizejší než já sama sobě. A tak vám novopečené maminky přeji, abyste se nebály, když se budete cítit naprosto jinak a to všechno, co jste čekaly nebude růžové. Cítily jsme se tak všechny. Jen nám to nikdo dopředu nenahlásil. Nemusíte hned milovat vaše dítě, nemusíte umět vůbec nic, nemusíte cítit vůbec nic a není to vůbec nic špatně. Časem se všechno hezky naučíte ono přijde. Snad jediné, co vám to všechno může usnadnit je váš muž a jeho podpora a pochopení.

Nová kniha: Tátovi a taky mámě

Pro společné plutí divokými vodami rodičovství.

Najít prvně sebe a připojit k tomu vaše druhé já!

Ženy jsou vybaveny úžasnou schopností zapomínat – to co bolelo, nebo to co cítily. A tak se stane, že prostě zapomenete, vytěsníte ten divný pocit, který první dny a týdny, nebo celé šestinedělí máme. A tak vlastně o porodu časem mluvíme, jako jo, přežila jsem to, šestinedělí taky. Jenže na rovinu – šestinedělí bolí. A hodně. Duševně. Citově. Je to divný, cizí stav, kdy se musíte najít prvně vy sama a ještě k tomu připojit vaše druhé zmenšené já, kterému zatím moc nerozumíte. To není jako obálka časáku vysmáté maminky s miminkem v ruce, že? Jenže nebojte, za pár týdnů budete vysmátá taky. Jen by se více mělo povídat o tom, jaký peklíčko nás po porodu čeká. A housenka ani nic jinýho to nezachrání. Jsme to vždy my samy.

Placenta za to může!

A teď vůbec nechci, abyste se někdo někdy bál mít dítě 🙂 Jen si pamatujte, že to co po porodu cítíte je v pořádku, projde si tím více či méně každá máma a za chvíli to bude zase dobrý. A víte kdo za to může? Jen šílenej orgán – placenta. Všechen ten pláč, slzy, ztráta motivace a nejistota. Dokonce se musíte přemáhat si jen jít umýt vlasy. Důvodem toho nevysvětlitelného pocitu, že se řítíte do černé díry, strachu, nespavosti, nejistoty, podrážděnosti a výčitek vůči sobě je absence placenty. Taková blbost. Placenta! Dosud pilně vysílala hormon štěstí estrogen. Mimoto se porodními bolestmi vyplavily tělu vlastní „opiáty“, takzvané endorfiny, které udržovaly správnou hladinu nálady, a teď se ztrácí. Následek: Žena prodělává těžké období, které vrcholí 7 den po porodu, a je to taková pořádná psychická kocovina, ze které se budete vzpamatovávat celé šestinedělí.

Nutno říct, že housenku miluju do teď. Nedám ji z ruky, tedy z nohou. Je to úžasná věc na spaní! Večer ji hezky našteluju mezi kolena a stehna a myslím si, že tahle těhu pomůcka mi vydrží až do důchodu!Díky za to. Spí se mi s ní líp.

Vanda S.

Handling a nošení dětí kniha a videokurz

Nabízím vám ucelený přístup, jak zacházet s miminkem v souladu s jeho potřebami, založený na poznatcích z kinestetiky, vědy zabývající se pohybovými dovednostmi, a z fyzioterapie a založený také na antropologickém bádání v péči o dítě. Poznatky kořením svými zkušenostmi maminky a lektorky. K daným tématům jsou i praktická videa, která si můžete v zabezpečené sekci na internetu se svými přístupovými hesly pouštět.
Podívejte se zde

Nechte si zasílat upozornění na nové články.
Loading



One thought on “Ty placento jedna! Nemůžeš to říct dopředu?

  1. Jen bych ráda řekla, že to tak být fakt nemusí. Je to časté, ale ne nutné. Asi je to hlavně domácím porodem (ale z doslechu vím, že i v porodnici se dá porodit hezky, jen to chce být připravená, ideálně mít poučený doprovod a mít štěstí na směnu – v dobré porodnici je o dost větší šance), ale taky přispěl koktejl z placenty. Každopádně mi má externí část cizí nebyla, jenom jsme si obě oddechly, že se při spánku tulí k mému břichu zvenku, takže jí už tolik nelehám na nožičky, ručičky a další části těla. Je přesně taková, jaká byla v bříšku – urputná bojovnice, co se nebojí si své potřeby vybojovat, má ráda, když jí zpívám a houpu, je komunikativní a akční. A od začátku se mi zdá naprosto dokonalá.

    Tím ale nechci shazovat nutnost o poporodním splínu mluvit. Jen to chce zároveň mluvit o rizikových faktorech, jako je porod, při němž měla matka pocit, že selhává, nemá věci pod kontrolou , byl nějak traumatizující apod., absence bondingu, císařský řez, nedostatek podpory okolí a následná únava atd.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.

Top