Úvod > Poradna > Blog - život - poznání > Vždyť je to jenom trocha cukru, oni z toho vyrostou

Vždyť je to jenom trocha cukru, oni z toho vyrostou

(nejen) Děti a cukr

Děti sladkosti nepotřebují. Sladkou chuť a cukr získávají z ovoce, zeleniny nebo mléčných výrobků. Ale to by nebyly děti, aby se nedožadovaly něčeho sladkého, viďte? 😉 Vždyť je to tak lahodné! Jasně, sladká chuť je zajímavá a lákavá. Do určité míry i přirozená. Se sladkou chutí se setkáváme od narození, již v mateřském mléce. Ale ne v podobě brumíků, sladkých limonád nebo čokoládových tyčinek. Dokud děti sami nenaučíte jíst sladké pokrmy, nepotřebují je. Kolotoč nenasytnosti po sladkém se roztočí až v době, kdy potomkovi pravidelně nabízíte jednoduchý cukr.

Vzpomínka na sladké léto

Ležela jsem v Itálii u moře a pozorovala rodiny kolem nás. Právě jsme s dětmi dojedli meruňky, maliny, sýry a pár oříšků. Vedle na dece se rodina ládovala sladkou buchtou. A rodina o kus dál hodovala na sladkém prázdném čímsi. Děti připomínaly otesánky. A jejich rodiče obříky. Čím to je, že se většina z nás odpírá děti poznat přirozenou chuť ovoce, zeleniny a bylinkových čajů? Proč to chceme dětem za každou cenu „osladit“? Důvod asi nejčastěji najdeme v naší původní rodině, když jsme sami byli malí. Pramení to z nevědomosti, možná i z lenosti. S tím bývá spojeno nakupování „pytlíkových a rychlých řešení“ za účelem ušetřit.

Chcete mít život sladký jako v reklamě?

Podíl nesmíme upřít ani reklamě, kterou jsme neustále masírováni. Někteří tak často, že už nevnímáme fakt, že reklama tu není proto, aby nám servírovala tipy na šťastný a zdravý život: „Kupte si ovocné bonbony s vitamíny!“ Nebo: „Mámy, bez vás bychom to nezvládli. Děkujeme, že vás máme!“ Vybavíte si členy rodiny z reklamy, kteří volají svou maminku, aby jim nasypala Emco Mysli k snídani?

A odkud se bere radost? Myslíte, že je to z čokoládového vajíčka? Ne, tam ji určitě nenajdete. 🙂

Nebo jak se vysvětluje puberťákům, že Monte nemá s jogurtem nic společného? Opravdu tak dobrý uvnitř a dobře po něm?

Je to sladké, je to bílé, co je to?

Varování: Roční spotřeba cukru v Evropě byla na jednoho člověka necelé 2 kg na počátku 18. století. Podle nedávné studie z několika evropských zemí tvoří současná konzumace přidaných cukrů u dospělých kolem 15 – 28 kg a u dětí 21 – 39 kg ročně. (Zdroj: Cukr pod kontrolou) Cukry jsou jednoduché sacharidy a jedná se o jednu z podskupin sacharidů. Děti mohou jíst sacharidy, ale pouze potraviny obsahující kvalitní zdroje sacharidů. Pod pojmem cukry se skrývají nejjednodušší sacharidy, konkrétně monosacharidy a disacharidy.

Nejčastější druhy sacharidů

  • Jednoduché cukry – bílé pečivo, pizza, sladké, hroznové víno, ovoce, slazené limonády, koláče, med, sladidlo, mléko a mléčné výrobky
  • Složené cukry – těstoviny, brambory, rýže
  • Vláknina – celozrnné pečivo, ovesné vločky

Nenahrazujte, omezte

Všechny sacharidové alternativní náhražky obsahují cukry v různých poměrech. Nedělá to z nich zdravější potravinu a určitě je nedoporučuji. Nehledejte alternativu pro „zdravější pečení“, místo toho hlídejte množství a ideálně ho snižujte. Když pečete podle receptu, dejte cukru méně. Učte sebe a své děti vnímat méně sladké věci jako lahodné potěšení.

Cukr je dobrý sluha…

Glukóza je sice pro mozek důležitým palivem, ale jejím zdrojem by neměly být jednoduché cukry z jídla. Organismus si ho získá ze složitějších sacharidů sám. Mozek a svaly pro správnou funkci glukózu potřebují. Když jíte ovoce a občas celozrnné pečivo, zásobujete mozek bezpečnou formou. Pokud ale cukry doplňujete vy nebo vaše děti v podobě sladkých bonbónů, zákusků z cukrárny nebo sladkými nápoji, svůj mozek už nezásobujete. Přemění se na glykogen a ukládá se v těle jako zásoba energie v játrech a ve svalových buňkách. Když tuto energii nespotřebujete, tloustnete.

Kolik cukru potřebujeme? Podle nejnovějších doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by množství cukrů (mono a disacharidů) mělo představovat maximálně 10 % z celkového denního příjmu energie, což je zhruba 50 gramů. Tedy cca 10 kostek cukrů, kdy polovinu (tedy 25 gramů) by měly tvořit cukry přirozeně obsažené v potravinách (cukry v ovoci, mléčných výrobcích apod.) a přidané cukry do potravin by měly pokrýt druhou polovinu z 50 gramů (tedy maximálně 5 kostek cukru za den), 25 gramů.

Velmi špatný pán

Když učíte dítě na sladké od batolecího věku, prakticky v něm začínáte pěstovat závislost. Cukr uvolňuje dopamin a opioidy, což vede ke vzniku cukerné závislosti. Zbavit se touhy po sladkém je stejně obtížné jako zbavit se kouření nebo závislosti na alkoholu.

Co špatného cukr způsobuje?

Obezita

Jako malá jsem se potýkala s obezitou. V deseti letech jsem vážila skoro padesát kilogramů. To je to, co mám teď, po třech dětech. Nebyla jsem nemocná, jen babička mi „dopřávala“. Sice domácí, ale velmi často sladké jídlo. K obezitě se velmi brzy přidaly psychické problémy a další nevhodné stravovací návyky. Ty se mi podařilo odbourat až v následujících letech.

Má zubní kazy? Ach, ty geny!

Nesvádějte problémy se zuby na geny. Velkou roli hraje správná ústní hygiena a stravovací návyky. Z hlediska zubního kazu jsou nejškodlivější právě sladké nápoje, sladkosti a sladké čokoládové tyčinky.

Atopický ekzém a alergie

Sladká jídla hrají do karet kvasinkám (Candida). Cukr je živnou půdou pro přemnožení candidy. Mezi nejčastější projevy u dětí patří  zarudnutí v oblasti podkolenní a loketní jamky, krček miminek nebo místo za oušky. Může se stát, že vaše děťátko trpí atopickým ekzémem. Upravte jídelníček, stabilizují se také atopické obtíže. Bohužel je nutné v případě atopického ekzému vynechat velké množství sacharidů. Nejen jednoduché cukry, ale také mléčné výrobky nebo bílou mouku.

„Dcera se narodila s ekzémem a vyzkoušeli jsme opravdu ledacos, nakonec ale nejvíc pomohlo, když jsme prostě začali „zdravěji žít“. Bez sladkostí a sladkých pití. Chodit co nejvíc do přírody, zpívat si, blbnout, společně vařit, já dokonce začala zahrádkařit, abychom měli domácí zeleninu a ovoce,“ říká blogerka Veronika Kyčera Kučerová, které o svém biopěstování a dalších pokusech, jak žít víc přírodně a eko, píše humorný blog Sláma v botách„Ekzém opravdu začal pomalu ustupovat a dnes, v jejích šesti letech, už to není téma, které bychom řešili, i když ho ještě pořád trochu má. Jsem vděčná, že to šlo i bez léků, mastí nebo „zázračných přípravků“ všeho druhu. Na druhou stranu jsme si ale mockrát připadala jako podivínka, když jsem například ve školce vysvětlovala, proč nechci, aby dcera dostávala bonbony za odměnu a pila kupovanou šťávu. Někde mi rovnou řekli, že nemůžou vyhovět (mají moc dětí a kdo si má pamatovat, co si který rodič přeje), jinde se snažili vyjít vstříc, ale dcera pak byla trochu vyčleněná, což bylo mně i jí kolikrát líto. Proto holt někdy ustupujeme, na oslavě u kamarádky si ukrojí dortík, na táboře vysoutěží lízátko… Nechceme, aby se trápila svou jinakostí. Chceme, aby pochopila, že cukr není zdravý pro nikoho. Bavíme se o tom, proč není dobrý nápad ládovat se bonbony, brumíky a lízátky, ať už má dítě ekzém, nebo ne. Nejlepší je obklopit se rodinami, které jsou na tom se stravováním podobně. Pak není dítě neustále vystavené situacím, že nesmí něco, co jeho kamarádi ano. A vy nejste za tu podivínku,“ dodává Veronika.

Psychika dětí, koncentrace a deprese

Při vzpomínce na oplácanou malou Vandu nevím, co pro mě tenkrát bylo horší. Jestli potýkat s váhou nebo posměšky štíhlejších dětí ve škole. Určitě si umíte představit, jak těžké je to pro mladého člověka v předpubertálním věku. Nejen že jsem jako malá bojovala s traumatem, ale byla jsem nesoustředěná, plačtivá. Přebytek jednoduchých cukrů zhoršuje paměť a snižuje schopnost soustředění. Děti se hůře učí a ve škole se nemohou koncentrovat. U dětí, které mají hyperkinetické poruchy (přemíra aktivity, roztěkanost) se po vysazení přeslazených jídel a nápojů zjistí, že jejich nepozornost klesla v přímé úměrnosti s poklesem příjmu cukru. Což rozhodně potvrzuji! Poté, co jsem synovi omezila sladké, velmi se zlepšilo jeho chování a lépe se soustředí na zadané úkoly. Horší už je to vysvětlit rodině, protože syna nevidí tak často a dlouho, aby viděli stejný efekt jako já. Kromě toho mohou být vaše děti po něčem „sladkém na zub“ plní energie, ale vzápětí začnou mít špatnou náladu a z hodného klučiny se stane podrážděný raubíř, který vzdoruje. Znáte takové situace? A řekněte si sami – nemůže za některé tyto situace být zodpovědný právě cukr?

Jed, droga nebo jen nevíme, jak na to?

Je cukr jed nebo droga? Nebo je to životní potřeba, se kterou neumíme zacházet?

„Cukr může u některých z nás působit návykově a při určitých genetických predispozicích být rizikem vzniku inzulinové rezistence, která stojí u základů obezity, cukrovky 2. typu i nemocí srdce a cév. U metabolicky zdravých, kteří zvládají sladkosti bez závislosti není problém si je i dopřát, samozřejmě doporučuji  ty kvalitní, zejména domácí a užívat si jich jako dezertu ne jako každodenní pojídání,“ sdělila nám jednoduše na otázku Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu.

Kdy a kde dětem „sladíme“ život?

Odměna (cukr), trest (bič) a „aby to víc chutnalo“

Dáváte čokoládu a bonbóny jako odměnu? Třeba že dítě něco sní? Nebo že nepláče u lékaře a ve školce? Nedělejte to, moc vás prosím. Škodíte dítěti po zdravotní stránce a také mu ukazujete chování, které se může později obrátit proti vám. Odměnou v podobě sladkosti učíte svého potomka, aby vám vyhověl a za to dostane odměnu. Nevím jak vy, ale já tam cítím záchvěv hrozícího chování v podobě vydírání. Ke sladkostem za odměnu se vyjádřilo několik lékařů v rámci projektu Globopol. Přečtěte si stanovisko připravené několika lékaři: Sladkosti nejsou odměna. Může se vám hodit, až budete hledat argumenty. Sladké jídlo nemusí být jen odměnou, ale také trestem: „Dokud si nebudeš uklízet, nebudou žádné bonbony ani čokoláda.“ Ani tento způsob trestu a výhrůžky nezkoušejte. Nestavte sladkosti do centra zájmu.

V neposlední řadě dětem zbytečně přislazujeme potraviny, které sladké být nemusí. Sladíme čaj, aby ho dítě pilo. Kupujeme sladké jogurty, aby je dítě jedlo. Pečeme doma dezerty, do kterých sypeme cukr tak, jak radí ostatní maminky na diskuzních serverech. A učíme své děti na příliš sladké chutě. Místo toho, aby si pochutnávali na méně sladkých a přirozeně chutnajících dobrotách.

Babičky a mateřinky. Ráj sladkých odměn

Začíná to v samotné rodině. Někdy se rodiče snaží o zdravé stravování, ale každý víkend jim to s gustem překazí babičkaZnáte tuhle situaci? A naučili jste se z toho vybruslit tak, aby se vlk (babička) nažral a koza (vy a vaše děti) zůstala celá? 🙂 Já se vždycky s maminkou trošku chytnu. Na druhou stranu děti už samy říkají: „Bléé, tohle je plné cukru.“

„Prarodiče je nejlépe společně, slušně, ale jasně informovat o vašem rozhodnutí podporovat zdraví dětí. Je jisté, že na takovém cíli se s vámi shodnou a také jej ocení.  Pak už zbývá vysvětlit jim, že základem zdraví je kvalitní jídlo bez sladkostí, že samozřejmě jedno lízátko nikoho nezabije, ale jedno za druhým se za ty roky sčítají a to už problém je. Navíc je běžné, že cukr působí návykově, čím dříve a více budeme sladkosti podávat, tím více po nich děti budou toužit a později až už budou samostatnější i bez kontroly jíst,“ říká Margit Slimáková.„Vedle odmítnutí komerčních sladkostí je vhodné současně nabídnout nápady, co místo nich, jak lze vhodně děti odměňovat. Ukázat jim, že jde odměňovat ovocem, naučit je péct zdravější buchty nebo děti namísto do cukrárny vzít na hřiště či do kina,“ doplňuje Margit.

A co sladkosti ve školce? Bonbony za odměny se v některých zařízeních pro nejmenší pořád praktikují. Děti dostávají cukr navíc, který jim ubližuje. Učí se zvykat na sladkou chuť a na rovnici: odměna = sladkost. Bonbony samozřejmě nespadají do spotřebního koše. Do spotřebního koše se také nezapočítávají džusy, ovocné nápoje, slazené jogurty, kakao, pečivo, koupené zákusky nebo potraviny, které jsou přislazovány pomocí sladidel.Zajistit zdravější svačiny ve školce může být někdy boj s větrnými mlýny. Přečtěte si článek jedné maminky, která řešila stravování ve vesnické školce: A tak jsem si zavařila. Ale ne na zdravější jídloKdyž se vám podaří prosadit zapojení školky do programu Zdravá školní jídelna Státního zdravotního ústavu, máte napůl vyhráno. Než se pustíte do vyjednávání se školkou, ujasněte si, jak by měl vypadat ideální jídelníček. Inspirovat se můžete týdenním jídelníčkem ve školce Toulcův dvůrA pro jistotu si zjistěte, jestli máte v okolí jinou, vhodnější školku. 😉 Chápu, že odchod ze školky může být těžká situace. Neumím si představit, že bych to musela řešit pro vlastní děti. Ale pokud máte s nevhodným stravováním ve školce zkušenosti, víte, jak zásadní to může být problém.

Škola a pamlsková vyhláška

Když už jsou děti větší, hůře ohlídáme, kdy a co ochutnají. A ani by to od nás nebylo fér, rostou z nich dospělé slečny a páni a nemůžeme jim věčně stát za pozadím. 🙂 Téměř každé dítě v určitém věku sladkostem podlehne. Nevadí, když je to v deseti nebo ve dvanácti letech. Důležité je mít dobrý základ. Takové děti se pak sami vrací ke kvalitním potravinám. Aspoň to je pro nás rodiče cílem. 🙂 Pamatujete si ještě na pamlskovou vyhlášku? Začala platit 20.9.2016. V místech, kde se dříve prodávaly svačiny, sladké nápoje a velké množství nezdravých potravin, většinou nyní není žádný nájemce. Většina provozovatelů školních bufetů se bohužel neuměla novým podmínkám přizpůsobit. Během září tohoto roku se pamlsková vyhláška zmírnila a vypadá to, že se zase navracíme potraviny s vyšším obsahem cukru do škol. Z pohledu trendů a zdraví se jedná o jeden krok vpřed a dva zpět. Pokud nechcete, aby začala pamlsková vyhláška platit „v tichosti“ a chcete, aby příprava pravidel pro výživu ve školách probíhala transparentně s přístupem veřejnosti, podívejte se na web e-petice.cz: Zastavme útok potravinářských lobbistů na zdraví dětí v českých školách.

Veřejné občerstvovny a restaurace

Bohužel většina restaurací nebo občerstvoven u koupališť a na dalších veřejných místech není připravena nabídnout dětem zdravější alternativu. A přitom by stačilo nabízet jablíčka nebo jiné ovoce místo tyčinek Mars a mastných brambůrků. Nebo přirozeně sladký štrůdl místo rakvičky. Pokud vám na zdravém stravování pro děti záleží, vyhledávejte přátele, kteří bojují za podobné ideály. Obzvlášť když jsou děti malé. Ušetříte si spoustu nervů. Na výlety si sebou berte vlastní svačiny. Jablíčka, pomazánky a kváskový chleba nebo oříšky a sušené ovoce.

Berte ohled na děti a jejich zdraví

Rodiče, babičky a dědové, kuchařky a vedoucí jídelen, vážení provozní v občerstvovacích zařízení. Berte ohled na děti a jejich zdraví. Učme se od lidí, kteří mají se správnou nutriční výživovou větší zkušenosti, než většina z nás. Neargumentujte: „Čaj musím osladit, protože by ho Tomášek nepil,“ nebo: „Bílý jogurt dětem nedáme, protože ho většina dětí nejí. Mají raději slazený.“ Zkuste péct dezerty, které není potřeba doslazovat. Do štrůdlu nepotřebujete dávat cukr, stačí sladká jablíčka a rozinky. Jinde množství cukru snižte. Jezte základní skutečné potraviny té nejvyšší možné kvality. Nemůžete udělat chybu a zajistíte tím zdraví pro sebe i děti.Tak ať vám chutná 🙂

Kde čerpat inspiraci pro zdravou výživu

Zeptala jsem se Margit Slimákové, jaké knihy by si rodiče měli přečíst nebo jaké navštívit kurzy, aby lépe pronikli do problematiky výživy dětí. Dostala jsem vyčerpávající odpověď: 

„Z knih pro inspiraci k běžnému vaření doporučuji Bioabecedář a Biokuchařku Hanky Zemanové. Pro inspiraci k nízkosacharidovému vaření, zejména pro rodiny, kde se už řeší cukrovka, doporučuji Superjídlo pro superděti. Pro vysvětlení pravidel zdravé výživy a dětí speciálně mohu doporučit své školení Jídlovědy anebo online kurz Seduo, kde ve 20 krátkých lekcích vysvětluji zdravou výživu obecně a jak ji prakticky zvládat v rámci profese a rodiny.“

Přemýšlíte, co na svačinu do školy nebo nad receptem pro zdravější domácí mlsání?

Svačinky do školy

  • vlastní směs müsli a pár kostek kvalitní čokolády
  • ovoce (jablíčka, banány, hroznové víno) a oříšky
  • bílý jogurt do skleničky s čerstvým ovocem
  • zeleninové nebo ovocné saláty ve skleničce
  • vajíčková pomazánka (z domácích vajec) a kváskový chléb
  • žitný chléb s máslem a šunkou
  • ovocný kozí jogurt
  • bílý jogurt, hrst mandlí, jablko

Zdravější domácí mlsání

 

Vanda S. 

2 thoughts on “Vždyť je to jenom trocha cukru, oni z toho vyrostou

  1. Moc hezky clanek…akorat pani Slimakovou bych nepovazovala za expertku na stravovani…jeji nazora na zdravou vyzivu jsou mnohdy trosku mimo realitu…

  2. S článkem souhlasím. Máte někdo nápad-zkušenost, jak pracovat s prarodiči, kteří jsou z venkova, jsou povahově dost razantní a vyznávají „tradiční“ těžkou českou kuchyni, spoustu sladkostí, málo zeleniny (a řepa, dýně apod. vhodné akorát tak pro domácí zvířectvo). 1,5 ročnímu dítěti klidně dávají pít coca-colu a místo ovoce jen sladké piškoty či oplatky, omáčku s knedlíkem (a hlavně s masoxem s glutamátem!). V manželovi v tomto moc zastání nemám, sice rád jí co vařím a souhlasí se mnou, že cukr není zdravý a je lépe celkově se zdravěji a kvalitně stravovat, ale svým rodičům vzdorovat v tomto nedokáže. Snažím si trvat na svém, ale je to opravdu těžké, vyslechnu si kde co… a hlavně nemohu mít kontrolu nad tím, co malé dávají – a čím bude větší, tím to bude s tou kontrolou těžší. Vydírat je tím, že tam nebudeme jezdit, zas nechci… nebo až bude dcerka větší, odpírat jí pobyt u prarodičů… ale trápí mě to. Předem moc díky za nápady!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.

Top